Dort k padesátým narozeninám

O víkendu se konala oslava padesátých narozenin a protože je strejda kamioňák, téma bylo vcelku jasné.

Prvně jsem chtěla péct buď tenhle a nebo s kamionem. Nakonec vyhrál tento – v jednoduchosti je prostě krása

Na přání rodiny jsem do něj dělala krém ze salka. Tenhle dort je výjimečný už jen proto, že na něm bylo opět mých pár poprvé a opět se ta poprvé celkem vyvedla. Poprvé jsem potahovala koupenou hmotou. Byl to fondán, konkrétně formix s mandlovou příchutí a musím říct, že práce s ním byla příjemná. Na internetu v cukrářských potřebách koupíte kilo okolo 149Kč, já k němu kupovala i spešl podsypový cukr za cca 50Kč a je toho vcelku pytel, takže určitě vydrží mnohem víc, než na práci s fondánem na jeden dort. Jinak, nelepí se, musí se dobře propracovat, dobře se barví – já už teď používám gelové potravinářské barvy. Chutí je podobný mandlovému marcipánu, ale je o dost (a když říkám o dost, tak opravdu o dost) sladší. Ve spojení se salko-krémem teda totální bomba :-D, proto příště budu plnit něčím jiným, dejme tomu máslovo-pudinkovým krémem.

Druhé poprvé bylo použití hladké mouky v receptu na piškot. Ono v originálním znění se používá mouka polohrubá, posledně jsem takto piškot pekla a přišel mi malinko suchý na můj vkus – za to mi krásně vyskočil a konečně se mi povedl opravdu vysoký korpus. Teď jsem zkusila použít mouku hladkou, piškot byl sice jemný, vláčný, ale už ne tak vysoký, i když byl z šesti vajec a opravdu jsem šlehala dobrých dvacet minut – možná zkusit zlatou střední cestu a dát třeba hladkou s polohrubou půl napůl? Možná zase jindy

Doufám, že těm, co mohli ochutnat chutnal. Jak říkám, na mě vážně moc sladký, ale kdo to má rád, určitě by si pochutnal – a samozřejmě není problém udělat méně sladkou verzi

Categories: Dorty

1 comment